)
Do Londýna jsme přijeli autobusem Student Agency cca v 4,30 ráno londýnského času. Vysadili nás na Victoria Coach Station, ukázali tak nějak co kde najdeme a nechali na pospas Anglii. Docela dlouho jsme museli čekat, než otevřeli první obchody a my mohli konečně rozměnit naše obrovské bankovky. Já jsem na tom byla asi tak nejlíp, já měla aspon 10-ti librovou, ale Kurt tam docela marně pobíhal s 20-ti librovou a všude mu kroutili hlavou, že tak velkou vážně nerozmění. To pak člověk nemá ani na zaplacení wc. To stálo tušim 20 pencí, možná 25. Později jsme se dočkali dokonce i otevření úschovny zavazadel, a když jsme se konečně vyčúraní a zbavení krosny vydali po památkách, celý Londýn ještě tvrdě spal, neb nebylo ještě ani 8 hodin.
První co nám padlo do cesty byl Buckingham Palace. Faba se tak rozhlížel po lidech a každou chvíli zahlásil, že London je nesmírně líné město, už tolik hodin a nikdo nepracuje, tak ho Mára nakonec upozornil, že to bude možná tím, že je sobota. Dál jsme se vydali k řece, s malou odbočkou na Piccadilly Circus a na Trafalgar square. Cestou jsme si nakoupili v Tescu trošku jídla. Tesco je pro nás asi nejpřijatelnější obchod s potravinama, když se člověk snaží, tak najde dost podobné ceny jako u nás. Pak jsme došli na Big Ben, House of Parliament, Westminster Abbey, z dálky už na nás koukalo London eye, které jsme ani zblízka neviděli. Na trávě za House of Parliament jsme si dali malého šlofíčka, cca půl hodiny, byla krásná pohoda a nikam jsme přehnaně nespěchali. Odsud jsme se vydali na Tower Bridge, který byl jediný dost daleko, jinak byly všechny památky docela nahňahňané na jednom místě. Cestou na Tower jsme viděli St. Paul's Cathedral, ale úplně celá se opravovala, takže nic. Docela se nám zkazilo počasí, takže než jsme došli k mostu, stihli jsme i jednu přeháňku. Zpátky jsme to vzali po druhém břehu, ale upřímně, skoro nic tam nebylo. Jediná zajímavá věc byla výstava fotografií kousek od Tower Bridge a docela zajímavá pasáž, kde kluci marně hledali záchod, jinak jsem tam nic neshledala.
)
|
)
|
)
|
)
|
)
|
)
|
)
|
)
|
)
|
)
|
)
|
)
|
)
|
)
|
)
|
)
|
Postupně jsme se vrátili na Trafalgar square, kde jsme se sešli s nějakým fabovým kamarádem, který nám oznámil, že bohužel kluky nemůže ubytovat, protože ženská, u které pracovala jeho sestra jako au pair, neodjela, jak slibovala, takže by se jí nečekaná návštěva z Čech asi nelíbila. Šli jsme si sednout respektive lehnout do Hyde parku. Později jsme se vrátili na Victorii a počkali tam dlouhé nudné hodiny na odjezd autobusu, respektive na půlnoc, kdy nás vyhodili a nádraží zamkli. Na Victorii jsme potkali jednu strašně zajímavou slečnu. Bylo jí asi 19, hodně svérázná, dready. Jela do skotska na jahody za svým bratrem, který už tam byl delší dobu, neuměla ani slovo anglicky a cestovala sama různýma autobusama. Překvapuje mě, že se dokázala všemožnýma způsobama domluvit a zatim docestovat dobře a dokonce si i koupit v Londýně jízdenku dál. Byla hodně ráda, že po dlouhé době potkala čechy a nechala si od nás napsat nějaká nejdůležitější slovíčka a fráze.