setkání fotografů

28.4.2010

    Ondra si všimnul na nástěnce ve škole upozornění na setkání fotografů. Vydat se na takovou akci a nenaučit se alespoň základní slovíčka typu clona, světelnost apod. bylo z mé strany trochu podcenění situace, ale budiž, nějak jsme se nakonec domluvili. Vydat se na takovou akci, vláčet se s těžkým foťákem a kartu nechat doma taky nebyl nejlepší nápad :) Naštěstí někteří nosí sebou víc karet (já mít sebou fotografickou brašnu, tak se taky obejdu z vlastních zdrojů), takže jsem si prostě od jednoho z účastníků půjčila.

    Na začátku byl Ondra se mnou, ale potom se omluvil, že musí zpátky do školy a nechal mě napospas skupince asi 15 německy mluvících lidí. Teda vlastně poloviny, protože jsme se rozdělili. Hlavní organizátor vzal sebou dvě kinofilmové praktiky a zkoušeli jsme si fotit :) Praktiku jsem si vyzkoušela jen na jedné kytičce a raděj jsem to už neriskovala, protože jsem se ani pořádně nikoho nemohla na nic optat :) Raději jsem si fotila na vlastní, když už jsem měla na co. Prostě jsme se procházeli městem a fotili si. Téma bylo jednoduché - jaro. Samozřejmě jsme se mezi sebou dost bavili a mě se lidé hodně vyptávali, odkud jsem, proč jsem si vybrala Passau, jak dlouho tu jsem apod. Jeden kluk mi řekl potěšující větu, prý tu zná lidi, kteří jsou v Německu déle než já a určitě tak dobře německy nemluví :) Co mi ale v němčině pořád dělá problém, je 2. osoba množ. čísla. Zní to zvláštně, ale důvod je jednoduchý. Poměrně bez problému jsem si vžila vykání, ale Němci vykají trochu jinak. Zatímco u nás je vykání shodné s 2. os. mn. č., v němčině se shoduje s 3. os. mn. č., na což si já pořád ne a ne zvyknout a v mluvené řeči to prostě vždy řeknu špatně a teprve potom mi to dojde. Prostě místo "ihr habt - vy máte" řeknu "sie haben - oni mají", protože jsem zvyklá na vykání "Sie haben". No snad se toho brzy zbavím.

    Druhý den jsem vracela mému zachránci kartu, tak jsem si vyzkoušela i telefonování. Překvapivě to dopadlo celkem dobře, i když bez přípravy se slovníkem by to bylo horší. Musela jsem se nejdřív podívat, jak se řekne socha a železný, abych vůbec popsala, kde stojím :)

    Celkově mám z akce dobrý dojem - příjemná skupinka lidí se stejným koníčkem, těším se na opakování :) Pro zpestření přidávám pár fotografií, které jsem ten den vykouzlila.

100428_001	100428_012	100428_020	100428_023	100428_025
100428_033	100428_041	100428_045	100428_046	100428_055