Nakupování

10.1.2010

    Začneme tím, jak vůbec prodavačku v obchodě pozdravit (a nejen ji). Ještě jsem tu nikde nezaslechla Gutten Tag. Oblíbený pozdrav je buď Grüß Gott nebo prostě Hallo. Při loučení je nejčastější pozdrav Tschüs nebo třeba schönnen Abend (ano, většinou nakupuji večer s Ondrou po práci), často se také používá Wiedersehen nebo Wiederschauen.

    Passau je město se zhruba 50 tisíci obyvateli, díky tomu je zde hodně velkých marketů se vším možným. Ať už jde o obyčejné markety s jídlem a věcmi do domácnosti, o obchody s vybavením pro kutily a zahrádkáře, obchody s elektro či sportovním vybavením apod., mě potěšil i veliký obchod s chovatelskými potřebami a také Fundgrube, obchod se sportovním oblečením a vybavením za velmi příjemné ceny. Ze základních marketů mě zde asi nejvíce zaujal Kaufland a Real, které mají opravdu pestrou nabídku potravin a dalších potřebných věcí. V Německu je vůbec velmi oblíbené do každého obchodu s potravinami zařadit i nějaké ty akční nabídky oblečení, hraček, vybavení do koupelny, do ložnice, do kuchyně apod., jak to známe například z Lidlu. Co se cen potravin týče, nejsem zas tak dobrý znalec situace u nás. Všeobecně asi platí, že potraviny jsou za stejnou či vyšší cenu, výjimečně levnější, oblečení je zde spíše levnější, ale samozřejmě neplatí vždy. Srovnávala jsem ceny nepotravin ve dvou obchodech, které znám i z Čech, v Lidlu a v Kauflandu, a většinou jsem objevila věci dražší v Čechách než v Německu. V Českém Kauflandu je vše přibližně o 20% dražší. Zelenina je ve zdejších marketech velmi pěkná a není třeba hledat obchody specializované jen na zeleninu, aby člověk nemusel přehrabovat nahnilá rajčata nebo zelené brambory. Překvapuje mě, jak je zde levné víno. Dobré suché víno kupujeme přibližně za 3 €. S čím mám ale problém, je nákup mléka. Nerada kupuji krabicové mléko, protože ho považuji spíše za obarvenou vodu a já pro svoje houbičky potřebuji kvalitní mléko, jenže tady jsou krabicová všechna. A kdo se v tom má vyznat!

    Díky samoobslužným marketům člověk ani nemusí umět Německy, občas ale musím vytáhnout slovník. Například když jsem se snažila najít žitný chléb nebo když chci vědět, jakou rybu to dávám do košíku. Při nákupu bot jsem se dokonce prodavačku požádala o jinou velikost :) A to i když se mnou byla Astrid, která mi s komunikací s prodavači (a vlastně i s přežitím celého nakupování bot) hodně pomáhala. Češi sem rádi jezdí na nákupy, v obchodech s oblečením je čeština slyšet velmi často.

    Co mi zde ale hodně chybí je obchod na každém rohu. Když chci jít během dne nakoupit, nezbývá mi, než sednout na kolo a jet 20 minut do nejbližšího Lidlu. Pokud mi zrovna čerstvě napadne, tak se pěkně projdu 3/4 hodinovou procházkou.

    Přikládám ceny některých surovin, především potravin, které máme zrovna na účtenkách :)