Moje válčení s němčinou IV
17.12.2009
Včera jsem měla svojí první Tandem hodinu. Sešla jsem se s jednou studentkou češtiny a povídaly jsme si, chvilku česky, chvilku německy. Takhle když se někdo baví jen se mnou, tak to jde. Tempo přizpůsobí mně,
když něčemu nerozumím, tak mi to zopakuje, vysvětlí jinými slovy. Tyhle hovory mezi dvěma lidmi docela zvládám. I když tedy koktám až hrůza! :o) Doufám, že těch tandem hodin budeme mít víc a já se konečně trochu rozmluvím. Docela
příjemné je i bavit se s někým, kdo má zájem o češtinu a učí se ji :o)
Po setkání s Astrid jsem šla za Ondrou do práce. Zrovna měli firemní večírek v prostorách univerzity, tak jsem se připojila. A v jednu chvíli jsem měla důvod být na sebe hrdá. Když se Ondra bavil s kolegou o výstupu na
Triglav, tak jsem se dokonce do hovoru vložila a něco jsem taky poznamenala :o) To je poprvé, co jsem takhle sama dobrovolně vstoupila do hovoru mezi více lidma.
To je celkově dost velký probém, jenom poslouchat a snažit se rozumět, jak se někdo baví mezi sebou. Dnes jsme byli s Ondrovými kolegy na vánočním večírku v jedné italské restauraci. Spousta lidí, hluk, pokřikování
na sebe .. skoro jsem se nechytala. A oni se každou chvíli něčemu smáli. Copak já věděla čemu? Docela ráda bych si zase někdy poseděla s mými přáteli a normálně si povídala, všemu rozumněla a dobře se pobavila. Ještě to bude dlouhý
boj, než se na stejnou úroveň dostanu i tady. V restauraci mě aspoň pobavila obsluha. Došlo k nedorozumění a neměli pro nás dostatek míst. Proto jsme si my pozdě příchozí museli sednout k jinému stolu dál od ostatních. Majitel restaurace
se nám několikrát přišel omluvit, že jsou jen Italové a nejsou schopní mít všechno tak perfektně zorganizované, jako Němci.
Dneska jsem vůbec měla nějak moc kontaktů s němčinou. Byla jsem fotit vánoční trhy na Domplatz a příliš mnoho lidí mělo potřebu mě oslovovat. Dva se mě ptali na cestu, jeden byl zvědavý, jak fotím, a jeden vtipkoval,
že to vypadá jako bych tu rybařila, ale on je to jenom stativ (to jsem zrovna manévrovala se stativem, když jsem ho uklízela do pouzdra). Když na mě takhle někdo bafne na ulici, to je taky pěkný šok, to vám povím :o) Asi si nalepím na kabát
samolepku "Ausländer" (cizinec) .
Přikládám čtyři fotečky z mé fotografické procházky po vánočních trzích.
091217_009
091217_014
091217_025
091217_033