Triglav

Datum: 18. - 20.7.2015
Místo: Slovinsko - Triglav
Účastníci: Zuzka, Martin, Ester, Radka, Zdeněk, Wrf, Fishie, Jiřina, james
Ubytování: Koča pri Triglavskih jezerih a Dom Planika

    17.7. - pátek - Pátek byl ve znamení přejezdu. Nalodili jsme se do našich aut, posádka našeho vozu pracovně označeného jako vůz A ještě vyzvedla v Brně Zdeňka a už jsme uháněli na jih. Poctivě jsme se střídali jak na řízení tak na hlídkování, takže vždy byl kromě řidiče ještě jeden člověk vzhůru, aby řidiči pomáhal neusnout. Díky tomu jsme se nikdo moc nevyspali :)

18.7. - sobota - K jezeru Bled jsme přijeli po šesté hodině ráno, zrovna svítalo, a tak jsme rychle vytáhli foťáky a vrhli jsme se na tu krásu :) Potom jsme si rozložili deky a pospali si (nebo se o to aspoň pokusili), než se trochu oteplilo a my si mohli užít i krásně čisté vody v jezeře. Mezitím dorazil i vůz B. Než si všichni dali kafíčko případně oběd a než jsme se vykopali, bylo už odpoledne.

    Potom ještě následovalo dojet k vodopádu Savica, vyskládat tam obě auta a řidiči museli odjet na místo našeho pondělního příchodu, aby tam jedno auto nechali. To byla další hodina a půl. No prostě vyrazili jsme poměrně pozdě. Cesta byla sice krátká, ale zato hodně strmá a v kombinaci s nevyspáním byl sobotní výstup pro mě nejnáročnější. Ta energie tam prostě nebyla.

    Do Koči pri Triglavskih jezerih jsme dorazili asi v 7h večer. Stačilo vystoupat 1000 výškových metrů a už začaly vysokohorské ceny. Za radler nebo pivo 4 eura, za PETku vody 4,50 (naštěstí se tam ale dala voda natočit). K jídlu byly různé polévky nebo guláš za cca 6 - 8 euro. Ubytování na chatách stojí 20 euro plus nějaké taxy, takže se vyšplhá na téměř 25 euro za osobu v místnostech do posledního kousku narvaných palandami.

GPS (chybí začátek)

    19.7. - neděle - Krásně vyspaní a odpočatí jsme se vydali na druhou etapu - celkem pohodový výstup k domu Planika. Na jedné křižovatce jsme sice málem zabloudili, ale fishie vytáhla mapu a všechny nás zachránila :) A když jsme se vydali zase na cestu, všimli jsme si, že někteří z nás seděli na kamenech, na kterých byly šipky se směrem, kudy jít :) Ve Slovinsku totiž není vše na ukazatelích, některé informace jsou sprejem na kamenech.

    Dorazili jsme na dom Planika a rozdělili se na dva tábory. Ester, james a Zdeněk se rozhodli vyjít na Triglav už dnes, Radka je kousek doprovodila, my ostatní jsme usoudili, že je na náš vkus moc mraků a trochu hrozí bouřka, tak jsme si to nechali na ráno. Na Planice byly ceny stejné - za jídlo, za pití i za spaní. Bohužel ale nebylo možné vodu dotočit. Tekl tam tak slabý čůrek vody, že se tím sotva dalo trochu umýt.

GPS

    20.7. - pondělí - Budíček v 4:15, na chodbě jsme si zabalili věci, abychom šli trochu nalehko, a vyrazili jsme nahoru. Fishie prohlásila, že má tak spálené nohy z neděle, že je ani nenapne, takže tentokrát asi nahoru nemusí. Radka nás kousek doprovodila, v zatáčce to otočila, že dál už nechce. Martina zase kousek pod vrcholem Malého Triglavu už tolik bolelo koleno, že tam taky zůstal čekat. Nahoru jsme šli tedy už jen já, Jiřina a WRF. Od poloviny Malého Triglavu už to bylo vlastně jen lezení po ocelových lanech. Však jsme taky cestou četli několik pamětních desek a téměř všechny oběti zemřely po zásahu bleskem. Triglav je dokonalý hromosvod.

    Nahoru jsme došli před sedmou hodinou, udělali si povinné focení za odměnu a pak se brácha a Jiřina ztratili, protože hledali kešku. Když se po více než půl hodině našli, už jsem byla trochu nervózní, protože Martin pořád čekal pod Malým Triglavem. Já byla odpočatá a po svačince, oni měli obojí teprv před sebou, takže jsem šla napřed za Martinem a abych nešla sama, připojila jsem se ke dvěma frantíkům, kteří s námi spali v pokoji na Planice.

    Fishie nás přivítala na Planice, dali jsme si snídani a vyrazili dolů. Slovinci mají trochu zvláštní představu o tom, jak vypadá cesta dolů. K Vodnikovu domu to bylo dolů, ale potom jsme zase pořád stoupali a to do poslední chvíle, takže jsme přestávali věřit, že někdy dojdeme k autu. Zbytek naší skupinky vyrazil napřed, aby vyzvedli auto čekající u Savice. Včas jsme jim dali vědět a oni si nás hezky vyzvedli :) Dojeli jsme k Bledu a dali si osvěžující koupel. Tentokrát se nám nechtělo platit 10 euro za parkoviště přímo u jezera. Stačilo popojet ještě kousek dál a parkoviště bylo zadarmo. Potom už nás čekala jen dlouhá cesta domů.

GPS

Turistická mapa Julských Alp (8,86 MB)

Fotogalerie: zq, fotky Martina.