cestopis

15.8. - středa
naložení kol v Brně, odjezd
    Cesta na Zvonařku byla docela daleká a pořád jsme někde nabírali zpoždění, ale nakonec jsme dorazili do Brna krátce po 13. hodině a dokonce dřív než autobus, takže se ještě ani kola nenakládala. S autobusem přijel Tonda, známá tvář z Peloponésu :) Jinak jsem nikoho dalšího známého neobjevila. Vyrazili jsme směr Slovensko a Maďarsko a zjistili, že na film s titulky se v autobuse opravdu dívat nedá :)

16.8. - čtvrtek
první etapa - Sirogojno
    Ráno jsme dorazili do srbského městečka Sirogojno. Dali jsme si malý okruh se zajížďkou k vodopádu a přijeli opět k autobusu. Tam jsme dostali večeři, naskákali do autobusu a jeli do kempu. Cestou jsme překonali státní hranice do Černé Hory a před dojezdem do kempu (NP Biogradska Gora) nám začalo pěkně pršet, takže stany jsme stavěli v dešti. V kempu sice nebyly sprchy, zato tam bylo krásné jezero a v dešti byla voda navíc pěkně teplá :)

GPS (od Michala)

17.8. - pátek
terénní etapa, výborný sýr
    Vyrazili jsme autobusem na parkoviště u lyžařského střediska. Hned po vyjetí se nás Danča zeptala, jestli máme všichni doklady a peníze, a mně ihned došlo, že jsem oboje nechala ve stanu. Danča mi stopla nějaké starší manžele, kteří zrovna jeli nahoru a urychlila tak moji cestu tam a zpět, takže to zdržení nebylo až tak velké, ale za nějakou dobrou pálenku už to samozřejmě bylo.
    Vydali jsme se do kopce a obdivovali krásy tamní krajiny i salaše, pastevce nebo maličký stánek s pivy chladícími se ve studánce. Dojeli jsme až k hospůdce, kde byli dostatečně vybaveni pivy a hlavně nabízeli za 2,50€ půl kila vynikajícího čerstvého sýra. Tam jsem koupila místní slivovici na odškodnění mojí hlavy zapomnětlivé a po pár metrech sjezdu na šotolině jsem se s ní vybourala. Naštěstí mi ji nalili do plastové lahve :)
    Večer jsme měli na mole u jezera seznamovací večírek.

GPS (od Michala)

18.8. - sobota
přejezd do Žabljaku, podél řeky Tary, ochutnávka vín
    Zabalili jsme stany a vyrazili na etapu převážně podél řeky Tary. Etapa nebyla až tak úplně rovná, jak by člověk čekal, ale jela se celkem dobře. Autobus nás čekal na 56. km a pak už následoval jen výšlap do kopce do kempu Razvršje a to některé z nás odradilo a svezly jsme se :) Kdyby tam ten bus nestál, tak to vyjedeme, ale takhle .. no :) V místě autobusu jsme se potkali s konkurenčním zájezdem Alpina a zjistili, že s nimi jely i dvě naše známé z loňského Peloponésu. Tedy jak mohly zradit Kudrnu, to nepochopim!
    V kempu byla pohodička, nejdřív piva, pak večeře a pak ochutnávka vín od Kudrny u ohně a za doprovodu našeho zpěvu :) U vín ale nezůstalo, takže někteří se ráno hrabali ze stanu jen velmi neradi a někteří ráno zjistili, že usnuli na lavičce u ohně ;)

GPS (od Michala)

19.8. - neděle
odpočinkový den, vyhlídka Čurovac
    Dnes nás čekalo pohodových 20km k vyhlídce Čurovac. Prošli jsme se na vyhlídku, poleželi na louce a potom se vydali zevlovvat po Žabljaku. Dali jsme si pljeskavici (maso z grilu), místní kávu, nakoupili nějaké dobroty a v poklidu se vydali do kempu. Večer se opět pálil oheň a opět popíjelo :)

GPS (od Michala, pouze cesta tam)

20.8. - pondělí
královská etapa kolem Durmitoru
    Nejtěžší etapa naší dovolené bez možnosti zkrátit, 85km a 2000m převýšení, asi 12km z té trasy byla šotolina, kterou jsem se svým trekem nezvládla jet, takže jsem na ní strávila téměř 4 hodiny, ale stálo to za to! :) Čekaly nás nádherné výhledy, zajímavé skály, západ slunce nad horami a vítězný pocit po dojetí do kempu, že jsme to zvládli :) Cestou jsme zastavovali ve vesničce Trsa. Měli jsme tam objednanou polévku, ale pánové chtěli i něco víc, tak si objednali maso z grilu. Chvíli se v té hromadě kůže, tlustého, varlat a sem tam nějakého masa se znechucením přehrabovali a potom prohlásili, že tenhle humus jíst nebudou.
    V kempu jsme poseděli, popili zasloužené vínko a s překvapením ve stanu zjistili, že už zase byla půlnoc :)

GPS (od Michala)

21.8. - úterý
výšlap na Bobotův Kuk
    Na horský výšlap jsem se těšila nejvíc. Přeci jen si těch kompců u nás až tolik neužiju. Když jsme ale vystoupali k rozcestí, kde bylo třeba se rozhodnout, usoudili jsme, že je větší horko, než bychom rádi a tím pádem máme i míň vody, než bychom mít měli a raději jsme dokončili kratší okruh. Poměrně hodně lidí se vydalo opravdu až nahoru, ale poměrně hodně z nich taky druhý den skuhralo :) Ona ta cyklistika člověka vyřídí míň. Po sestupu jsme ještě trochu zevlovali v Žabljaku a potom hledali pěší zkratku ke kempu. Cestou jsme objevili nějaký pší útulek. Celkově se kolem nás neustále motala spousta psů, hlavně štěňat. Jedno tak okouzlilo Ester, že si ho málem přivezla do Brna :)
    Večer jsme se sešli ve společenské místnosti a dali si jehně, které nám zajistil místní boss majitel našeho kempu, a opět ochutnali nějaké místní víno.

GPS (od Michala, tj. i s výstupem na Kuk)

22.8. - středa
přejezd do Nikšiče
    Všichni jsme byli velmi překvapení, jak rychle jsme se octli v Šavniku, ve městě, kde na nás čekal autobus. Nekonal se žádný výšlap do sedla, protože Černohorci stihli postavit novou silnici s tunelem a jelo se tedy téměř z kopce. Dali jsme si tedy koupel v řece ve městě, ale tak ledovou vodu jsem už dlouho nezažila. Opravdu jako tisíc jehliček.
    Náš dnešní kemp byl vlastně louka pod hrází. Všude bylo plno bobků a kravinců a bylo strašné horko, takže fungovat se dalo jen ve stínu a po koupeli v jezeře. Při večeři jsme byli svědky přechodu koz, ovcí a krav. Bylo zajímavé pozorovat, jak se nám valí přes stany a batohy :) Kozy jsou potvory děsně zvědavé až drzé, to ovečky se nás bály mnohem víc.
    Jedna část výpravy dorazila do kempu až pozdě v noci a údajně taxíkem a průvodce Mára musel chudák popíjet s nimi a potom ještě všem nějak dopravit kola do kempu. Jo není to jednoduchá práce, to průvodcování :)

GPS (od Michala)

23.8. - čtvrtek
poslední etapa - Ostrožský Monastýr
    Ráno jsme vyrazili přes vodu a po rovince a pak jsme, ještě za příjemných teplot, začali příjemně stoupat. Druhý kopec byl ale prudší a teploty vyšší, takže už se tak příjemně nejelo. Poslední metry k Monastýru byly jen pro opravdové poutníky, což jsme překvapivě byli asi my, bezvěrci, protože téměř všichni věřící se nahoru vyvezli autem nebo se prošli jen poslední kousek. Prohlídka Monastýru byla zadarmo, ale bohužel se zákazem focení. Připadali jsme si trochu divně, protože jsme se nekřižovali každých 5 minut a nelíbali jsme všechny dveře, skály a nevím, co ještě.
    Následoval už jen sjezd, ale ten byl tedy náročný. Jednak se černohorští řidiči nechovají k cyklistům zrovna nejlíp a jednak rostla teplota do takových výšek (prý 47^oC), že jsme se potili i při sjezdu a měli jsme pocit, jako bychom jeli do pekla. Všichni vzali nadšeně zavděk ledovou řekou vedle autobusu.
    Přejeli jsme do kempu k moři a cestou se stavili u Skadarského jezera. Večer byla párty na pláži :)

GPS (od Michala)

24.8. - pátek
píchlé kolo, Kotor, Dubrovnik, druhý zájezd Kudrna
    V 9h jsme vyjeli z kempu a v bráně jsme píchli kolo o nějaký kus drátu, takže jsme zase všichni vyskákali z autobusu a šli zevlovat po okolí. Danča nám postupně upřesňovala (resp. oddalovala) čas příjezdu autobusu, takže nakonec to dalo skoro 3 hodiny. Chudáci objeli několik servisů, než našli jediný, kde jim byli schopni kolo opravit.
    Na cestě do Dubrovniku jsme se stavili ještě v Kotoru. Městečko to bylo krásné, ale vedro bylo opravdu hrozné. Dokud se člověk držel v uličkách starého města, dalo se to přežít :) Dali jsme si tam na tržnici pršut a olivy. Další zatsávka cestou byla na hranicích. Ta byla méně příjemná, trvala hodinu a museli jsme ji odsedět v autobuse. Pak už jsme konečně přijeli do kempu na poloostrově Babin Kuk, dali si rychlou koupel v moři, rychlou večeři a už se jelo hromadně místním busem do centra města. Prochodili jsme si noční Dubrovník a když jsme se vrátili do kempu, přibyl tam další kudrnovský autobus, zájezd Albánie MTB. Tak jsme s nimi trochu popili :)

25.8. - sobota
u moře, odjezd domů
    Dnešní den byl náročný opravdu jen na teploty. Půl dne jsme strávili u moře, potom jsme si v klidu zabalili, nakoupili, utratili zbylé kuny, ještě jsme dostali večeři a pak už jsme se vydali na cestu domů. Vyjeli jsme v 18h večer.

26.8. - neděle
příjezd
    Cesta byla dlouhá, úmorná a dlouhá, ale nakonec jsme přeci jen do toho Brna dojeli :) Na parkoviště za Teskem jsme přijeli asi v 11:30h.

NAHORU