Šumava - Nové Hutě
Datum: 8. - 12.2.2012
Místo: Šumava - Nové Hutě, Kvilda, Borová Lada, Mitterfirmiansreut
Účastníci: zuziq, ond, idaho, Clouseau, Jožin, Tina, Černoch, Lišák, Malináč, NeBi, Centrino
Ubytování: Chata u Krtka - celkem příjemné ubytování v Nových Hutích (pozitiva: velmi příjemná paní správcová, bar s točeným
pivem, fotbálek ve společenské místnosti, cena, negativa: ubytovací kapacita 48 míst, tj. moc cizích lidí, některé pokoje divně řešené, málo sprch)
Středa 8.2.2012 - Vymysleli jsme to krásně. Idaho, Clouseau a Jožin přijedou autobusem do Vimperka, my se mezitím ubytujeme v Nových Hutích a přijedeme pro ně na
autobus. Trochu to ale neklaplo a my přijeli do Čech tak pozdě, že jsme je rovnou jeli vyzvednout na autobus, který už dávno přijel a pánové museli přečkat v hospodě. Našli si ale výbornou, vypadala jako kupé vlaku, takže nám
nakonec za zpoždění poděkovali :) Potom jsme se nějakým záhadným způsobem nasoukali do auta. Vzadu jsme byli já, Idaho a Clouseu plus běžky, takže já jsem tam tak nějak zapadla mezi běžky a Idaha. Těch 11km mi bylo
opravdu dlouhých.
Na chatě jsme byli sami. Ve společenské místnosti jsme se uvelebili na gauči a v křeslech, pánové pravidelně odbíhali k fotbálku, nevěřícně mě pozorovali, jak si pletu čepici, a najednou bylo půl 2.
Čtvrtek 9.2.2012 - Ráno jsme vyrazili na Kvildu, krom Ondry všichni pěšky, Ondra vytáhl běžky. Šli jsme po silnici, protože mimo cesty to bylo na sněžnice a ty měl
jen Idaho. Došli jsme do hospody na polívku a pivo. Bylo tam něco s převrhnutím piva, ale to nemá cenu rozebírat :) Ondra dorazil zrovna když jsme platili a číšník brblal nad rozlitým pivem. Tak jsme ho nechali samotného, protože
nás čekala ještě celkem dlouhá cesta a nepříjemně se blížil západ slunce. Dali jsme s Idahem takový malý závod. My po silnici a on se sněžnicemi po turistické - kdo bude první v chatě. O 10 minut! nás porazil, pacholek.
V chatě nás čekalo překvapení. Přijela další skupina lidí, rodinky s dětma a potřebou mít neustále zapnutou TV Nova, aniž by ji kdokoliv sledoval. Asi se potřebovali dozvědět, že když je venku -15°C a my
nalejeme do nádoby vodu a necháme ji venku 2,5 hodiny, tak zmrzne. Večer dorazili Tina a Černoch.
Pátek 10.2.2012 - Noví účastníci se spravedlivě rozdělili, Tina k Ondrovi na běžky, Černoch k nám jako pěší :) Tentokrát jsme šli do Borové Lady (pro rejpaly: vím,
že správně má být do Borových Lad, ale nelíbí). Našli jsme tam příjemnou hospodu, ve které točili Svijany a měli tam pralinkové knedlíky. Nikdo sice neměl odvahu je vyzkoušet, zato jsme o nich hodně dlouho polemizovali :)
Zpátky jsme to riskli po turistické. Jeden běžkař nám říkal, že je to tam jakž takž protažené a občas tam projede auto. A skutečně, dalo se to. K chatě jsme přišli současně s Tinou a Ondrou a sledovali velké nájezdy dalších
rekreantů ubytovaných v Krtkovi. I k nám ještě přijeli .. Lišák s Malináčem.
Sobota 11.2.2012 - Ráno v 9h přijeli NeBi s Centrinem. Posnídali jsme a vymysleli kratší trasu, abychom ještě stihli za světla bobování. Já, Ondra, Černoch a Tina jsme
vyrazili na běžky, NeBi, Centrino, Clouseau a Idaho na procházku k Roklanskému potoku a Jožin, Malináč a Lišák na sjezdovku v Zadově. Zhruba v 15h jsme se všichni sešli v chatě, dali čaj a vyrazili bobovat. Nevěřila bych,
jak se dokáže vyblbnout parta dospělých na svahu s kusem plastu pod zadkem :) Výborný nápad, ty kluzáky :) Akorát ke konci už jsme opravdu mrzli. To už padaly teploty na -15°C a sluníčko zalezlé.
Dneska nějak všichni popadali. Myslím, že nejnáročnější bylo to bobování v mrazu, to nás udolalo.
Neděle 11.2.2012 - po snídani jsme plánovali, kam se ještě podívat, než se vydáme domů. Navrhla jsem
ledový kostel v Mitterfirmiansreut a vyhlídku Baumwipfelpfad v Neuschönau.
Kupodivu s tím všichni souhlasili (nebo se nevyjádřili), takže jsme vyrazili přes hranice naším směrem. V Mitterfirmiansreut byl opravdu problém zaparkovat. Kostel je totiž hned u sjezdovky a
středisko je to celkem oblíbené.
Nakonec se nám to ale podařilo, zaplatili jsme vstup 5€ a vydali se ke kostelu. Stavba to je opravdu zajímavá a s šikovným osvětlením ještě víc vyniknou ledové kostky. Kdybychom tam počkali do setmění, viděli bychom ještě
kostel v moc pěkném osvětlení, ale to bychom se načekali. Malináč bohužel moc spěchal, takže z vyhlídky Baumwipfelpfad nakonec sešlo.
Fotogalerie: zuziq, idaho,
Tina a
Centrino
nahoru
