Leogang - lyžování
Datum: 26. - 29.1.2012
Místo: Saalbach Hinterglemm Leogang - Rakouské Alpy
Účastníci: zuziq, ond, Marek a Ota
Ubytování: Penzion Ponyhof Leogang
Čtvrtek 26.1.2012 - Lenost vyhrála a místo lyžování už od čtvrtka jsme přijeli až odpoledne na ubytování :) Bohužel nevyšla ani
zastávka u Zell am See. Počasí vyšlo nádherně.
Pátek 27.1.2012 - Ráno jsme vyjeli na svah a vydali se hledat nějakou příjemnou sjezdovku. Počasí už se bohužel hodně pokazilo,
bylo celkem pod mrakem, ale lyžování to až tak nevadilo. Při polední pauze se jedné servírce podařilo převrhnout mi nějakou sladkou limonádu do odložené přilby. Voda se mi dostala i
mezi skla brýlí, no vyloženě radost. Neviděla jsem téměř nic, takže jsem zbytek dne dojezdila spíš bez nich. Odpoledne jsme zkusili i protější svah, ale sjezdovka tam stála za houby a
přejezd zpátky byl ještě horší. Na druhou stranu už jsme ale jeli jen ve třech, Ota si pohmoždil vazy v koleni. Prý při focení. Vzhledem k tomu, že jsme byli vzdáleni několik sjezdovek od
parkoviště, nezbývalo Otovi nic jiného, než si zaplatit taxíka. Musel objet celý masiv, takže ho ta jízda vyšla na 50 eur. My jsme překonali vrchem mnohem menší vzdálenost. Večer ho Marek
vezl na polikliniku v Zell am See. Přivezl si nějaké prášky a lékařskou zprávu, na kterou pak druhý den vracel skipas.
Statistika jízdy na Skiline - je vidět přejezd na druhý kopec a celkem pomalé sjezdy.
Sobota 28.1.2012 - Dnes už jsme tedy lyžovali jen ve třech. Když jsme stoupali nahoru první lanovkou, moc optimismu v nás
nabylo. Vjeli jsme do mraku a opravdu neviděli téměř nic. A tak nějak vypadal celý dnešní den. Aspoň jsme si našli sjezdovku, na které nejezdilo tolik lidí, takže sice poslepu, ale zalyžovali
jsme si celkem dobře. I když jsme často zastavovali a hledali se a odpoledne jsme na pár jízd sjeli raděj na nižší sjezdovku pod mrak.
Statistika jízdy na Skiline - je vidět, že jsme před mrakem ke konci raděj utekli na níž položenou sjezdovku.
Neděle 29.1.2012 Dnes jsme se dočkali pravé inverze. Počasí nádherné, ale jen nahoře :) Když jsme se blížili k vleku, vjeli jsme do
mraku. Vypadalo to, jako když člověk vjíždí do nadýchané laviny. Poslední úsek jsme tedy jeli opět poslepu, ale na té sjezdovce opět nikdo nebyl. Všichni se plácali na pravém rameni, zřejmě
proto, že to byla červená a přece nebudou jezdit vlevo na modrou. Díky tomu na ní zůstal celý den krásný manžestr. My jsme si ji aspoň pěkně užili a pořádně prosvištěli. I já :) Marek nás ale v
poledne musel opustit, protože je čekala ještě pořádně dlouhá cesta domů - minimálně 6 hodin.
Statistika jízdy na Skiline - počasí přálo, neexperimentovali jsme, takže jsme si zajezdili opravdu nejlíp :)
Fotogalerie: zuziq, ond, Marek, Ota - takže vlastně všichni :)
