Peloponés       2.-17.9.2011

    Letos již potřetí jsme se rozhodli vydat na cyklistickou dovolenou s Kudrnou. Jak řekl náš letošní průvodce, "Je mezi vámi hodně těch, kteří se ještě nepoučili". Inu nepoučili. Tenhle typ zájezdu prostě nějak zaručuje, že se sejde skvělá parta lidí a ani tato dovolená nebyla výjimkou :) Vybrali jsme si dovolenou podobnou té loňské: jih, moře a teploučko. I když toho teploučka bylo až příliš a místní nás sledovali ze stínu stromů nebo z klimatizovaných aut s nechápavým výrazem v očích (ti motorizovaní na nás často troubili), všichni jsme tropické teploty zvládli, dovolená se vydařila a my se vraceli domů spokojení :) Přikládám souhrnnou mapku pro představu, kde všude jsme se pohybovali.

    Když už jsem se zmínila o podobnosti tohoto a předchozího zájezdu na Korsiku, nemůžu se vyhnout malému srovnání. Korsika je určitě zelenější, nabízela hezčí přírodu a také je menší, takže jsme téměř nemuseli nakládat kola. Na Peloponésu mi ale přišli vstřícnější lidé a i přes problémy s řeckým písmem a naprostou neznalostí jejich řeči jsme si vždy rozuměli. A to Řecko patří k zemím, kde vrtět hlavou znamená souhlas a kývat nesouhlas. Vždycky jsme to dělali špatně, ale oni jsou jistě zvyklí :) Díky své historii samořejmě nabízí Peloponés i hodně tisíce let starých památek.

    Řeckou kuchyni jsme si opravdu užívali, i když jsme se často omezovali jen na řecký salát (hlavně kvůli venkovní teplotě), tzatziki a suvlaki. Pochutnali jsme si ale i na darech moře nebo na zákuscích. Jen baklava se přede mnou úspěšně schovávala. Ani bych nevěřila, jak moc mi bude chutnat opečený bílý chléb s olivovým olejem a bylinkami. Opravdové řecké olivy s peckou se nedají srovnat ani se zelenými v Čechách velmi oblíbenými, ani s těmi černými jako bota. Naštěstí jsou k sehnání i u nás :) Kromě oliv a olivového oleje je Řecko údajně proslulé i výborným medem. Chutnala mi i místní recina, ke které si údajně někteří teprv musí najít cestu. Jen to ouzo jsem neochutna, neměla jsem tu odvahu :)

    Řecké kempy jsou na velmi dobré úrovni. Téměř vždy byla samozřejmost zásuvka prakticky u stanu, prádelna s valchou a v některých dokonce lednice, takže jsme si mohli nakupovat i bílé víno. Občas byl problém s pitnou vodou, která měla lehce slanou chuť a bylo nutné ji vylepšit alespoň citronovou šťávou. Poměrně těžko jsme si zvykali na to, že se v Řecku nesmí házet toaletní papír do mísy, ale jen do odpadkového koše vedle.

    V místech, kde jsme se pohybovali, byly většinou poměrně pěkné silnice, ale taky téměř žádný provoz, což bude mít jistě souvislost. Jen občas se díky neustálým pohybům hornin nějaký kus silnice utrhnul nebo aspon pořádně zvlnil. Co mě ale překvapilo, proč řekové ničí dopravní značky. Názvy obcí ale i výstražné značky apod. byly často úplně nečitelné, polepené a posprejované.

    Konečně jsem se dozvěděla vysvětlení několik let staré záhady z Albánie, tedy proč je většina domů rozestavěných a připravených jakoby na přistavění dalšího patra. Lidé totiž žijí v nezkolaudovaných domech, aby se tak vyhnuli dani z nemovitosti. Že je možné žít v nezkolaudovaném domě už asi nikdo neřeší :)

    Z cyklistického pohledu je Peloponés ideální pro treková kola. Povrch tvoří většinou asfalt, občas trochu horší kvality, hlavně v jižní části. Milovníci horských kol si zde moc ježdění neužijí, protože se důrazně nedoporučuje opustit s kolem silnici. Všude jsou totiž trny, a to často tak tvrdé a pevné, že se dostanou i skrz poctivý horský plášť. Přesvědčilo se o tom hodně lidí z našeho zájezdu.

    Řeckou měnou je samozřejme euro (stále ještě). Ceny v obchodech jsou poměrně příznivé, ceny v restauracích jsou logicky velmi závislé na tom, v jak moc turisty navštěvované oblasti se člověk nachází. Karafa vína nás vyšla většinou na 5 - 7 €, jeden suvlaki špíz na 1,5 € na západě v horách, ale také třeba na 7,50 € v restauraci přímo u moře ve Stoupě (tam byla v ceně ale i příloha hranolky a zelenina), tzatziki se pohybovaly kolem 4 €, řecký salát mezi 4 a 6 €. Vodu jsme velmi často dostávali zdarma, tedy alespoň v prvních etapách zájezdu byl samozřejmostí džbánek vody na stole, později už jsme si ji museli objednávat a platit, ale 1 € za láhev nikoho nezruinovalo (pořád nechápu, jak nám mohli v jedné pražské řecké restauraci za láhev vody naúčtovat 100Kč). Co se památek týče, vykopávky v Olympii 6 €, vykopávky v Mykénách + Agamemnova hrobka 8 €, Epidauros 6 €, Tirins 5 €, jeskyně Diros 12 €. Půjčení auta a cena nafty nás na osobu vyšla na 12,50 €. Ceny pohonných hmot, konkrétně nafty, se podle lokality pohybovaly přibližně mezi 1,39 a 1,55 € za litr.

    Při návštěvě klášterů je třeba mít sebou nějaký šátek či návleky na zakrytí kolen a ramen (platilo i pro Benátky). Občas bylo možné si na místě půjčit zástěru. Pánům to v zástěrách moc slušelo :)


KUDRNA:

    Kudrnovský team tvořili: hlavní průvodce pan řídící Vilda, pomocná průvodkyně, vypravěčka vtipu a hudební doprovod Táňa, kuchařka a tanečnice Zuzka, řidič, pomocný kuchař a prodejce lahodného chladivého moku Tonda.

    Každý z teamu si zaslouží velkou pochvalu. Všechno klapalo jak hodinky, nikde nic nezaskřípalo, zkrátka skvěle odvedená práce ;) Dostali jsme dostatek informací o Peloponésu, o jednotlivých trasách, o cenách a dalších důležitých věcech ke každé etapě, plánky měst a dokonce i inovaci letošního roku - barevné mapky pro každou trasu (v barvě je všechno opravdu přehlednější). Kuchyně byla výborná a hladem opravdu nikdo netrpěl :)

    Na závěr tedy připojuji jedno VELKÉ PODĚKOVÁNÍ CK KUDRNA a těším se na další dovolenou! ;)

NAHORU