Ukázka vývoje vlajek ve 20. století

1914-1920

1920-1928

1939-1946

Ve starověku bylo území nynější Albánie součástí Římské říše a po jejím rozdělení koncem 4. století součástí říše Východořímské. V dalších staletích ovládaly jednotlivé kousky Albánie okolní státy. Počátkem 16. století se Albánie stala součástí Osmanské říše.

Po skončení tzv. Balkánských válek (1912 až 1913) bylo vytvořeno nezávislé Albánské knížectví. Konečné hranice státu však byly určeny především kvůli nárokům sousedních zemí až kolem roku 1920. V krušných dobách druhé světové války byla Albánie okupovaná Itálií a po skončení světového konfliktu byl nastolen komunistický režim. Ten se však i v rámci zemí komunistického bloku dostal do jisté izolace, a to zejména kvůli diktátorovi Enveru Hodžovi, který stát uvedl do totálního zoufalství, chudoby a bídy.

Obrat k demokratickému režimu se odehrál v roce 1990. V roce 1991 se konaly první svobodné volby, v nichž zvítězili komunisté. Po krachu podvodných pyramidových her v roce 1996 v zemi nastaly ozbrojené nepokoje a anarchie. Následovalo vyhlášení výjimečného stavu. Z tohoto důvodu vyslaly západní mocnosti v roce 1997 do Albánie speciální vojenskou misi, která měla zajistit bezpečí a humanitární pomoc. V předčasných volbách pak zvítězila Albánská dělnická strana a krátce na to odešly zahraniční vojenské jednotky. V roce 1999 se v důsledků válečného konfliktu v Kosovu uchýlilo do Albánie více než sto tisíc kosovských Albánců.